V sobotu ráno jsme se vrátili k našim bláznivým rolím, proto i rozcvička a snídaně byly jak se patří střelené. Protože sobota byla bohužel už dnem návratu domů, při ranní modlitbě jsme se zamysleli nad tím, co všechno krásného jsme během uplynulých dní spolu mohli prožít. Dopoledne se služba dali do práce – vařili rizoto. A ostatní šli na vycházku do lesa a na louku. Cestou si samozřejmě zahráli i pár bláznivých her – Kámen, nůžky, papír – ale v sedě, a Slovní fotbal.

 

 

 

Pak následoval oběd a obvyklá siesta. Během sobotního dne mohl každý z nás vložit do obálky nějaký milý vzkaz pro své kamarády, abychom si všichni dovezli domů něco pro potěšení, až se nám bude stýskat po kamarádech a po táboře. Čas odjezdu se přiblížil, takže jsme si museli sbalit věci a uklidit faru. A za chvíli přijel autobus, který vezl moutnické farníky ze Žďáru z Pouti rodin a který dovezl domů i nás.

Myslím, že se náš tábor pro velké opravdu vydařil a že každý z nás může vzpomínat na spoustu krásného, co zde zažil. Díky vám všem, kteří jste se zúčastnili, kteří jste tábor chystali, otci Renému, že tam s námi byl, a otci Františkovi, že nás k sobě pozval. A taky díky Bohu, že jsme se všichni v pořádku a spokojení vrátili domů, obohaceni o kamarádství a mnoho pěkných zážitků.