V Průvodci adventem jsem objevila jeden krátký článek z Ranních zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem. Ten úryvek mě opravdu nakopl... a asi jsem si to i zasloužila,  abych si uvědomila, co všechno beru jako samozřejmost a samozřejmé to přitom vůbec není...

 

Jestliže jsi dnes ráno vstal a cítíš se víc zdravý než nemocný, dostalo se Ti víc požehnání než milionu těch, kteří tento týden nepřežijí.

Jestliže jsi dosud nezažil hrůzu války, osamělost ve vězení, agonii mučení nebo svíravou bolest, jsi na tom lépe než 500 milionů lidí ve světě.

Jestliže máš v ledničce jídlo, jsi-li oblečen, máš-li střechu nad hlavou a místo na spaní, jsi bohatší než 75% lidí na světě. 

Jestliže máš peníze v bance nebo jen v peněžence a můžeš dát pár drobných někde na misku, patříš mezi 8% nejbohatších lidí na světě.

Jestliže můžeš někoho vzít za ruku, obejmout ho, nebo se aspoň dotknout jeho ramene, dostává se Ti požehnání, protože tak nabízíš uzdravující dotek.

Jestliže můžeš přečíst nebo slyšet toto poselství, dostal jsi dvojí požehnání: někdo na Tebe myslí a Ty ses to dozvěděl; dvě miliardy lidí neumějí číst ani psát.

Spočítej všechna svá požehnání a předej tohle poselství dál, abys všem připomněl, z čeho je možné se radovat.