Tak jsem si dnes četla v Nezbedovi a objevila jsem fakt moc pěkný článeček, o který bych se s vámi chtěla podělit:

Starý a moudrý učitel promlouval ke skupině mladých studentů. Zadal jim úkol, aby u cesty vyhledali co nejméně nápadnou rostlinku. Chtěl, aby ji podrobně prozkoumali. "Vezměte si zvětšovací  sklo, prostu- dujte jemné žilky v listech a všímejte si různých odstínů barev. Uvědomte si přitom, že vaše dokonalá rostlinka mohla zůstat bez povšimnutí, a nebýt vás, nikdo by ji nedocenil."

Když třída splnila zadaný úkol, učitel znovu ke studentům promluvil: "Lidé jsou také jako zapomenuté rostliny. Každý člověk je jiný, jedinečný a stvořený s velkou pečlivostí. Zjistíte to však jedině tak, že s tím člověkem, strávíte určitý čas. Kolik lidí zůstává nepovšim-nutých a nedoceněných, protože si na ně nikdo nikdy nenašel čas."