Už poněkolikáté se mi stalo, že se mi ta správná knížka dostala do ruky v podstatě "náhodou". Stejně tak i teď, když jsem procházela jistý regál ve farní knihovně. "Ten název znám!" Tak jsem to zkusila... A dostalo se mi odpovědí na řadu otázek, s nimiž jsem se v posledních měsících potýkala.

Hodně zajímavá pro mě byla kapitola o tom, kde jsou hranice ve vztahu holka-kluk mezi "jenom kamarádi" a "víc než kamarádi".

Knížka je to náročná. Ne, že by se špatně četla - to vůbec ne. Je přehledně strukturovaná, čtivá, je vidět, že ji psal mladý kluk. Ale pokud se chceš podle ní v životě řídit doopravdy, má pěkně vysoký nároky.

Na tebe, na tvé vztahy k lidem i (a hlavně) k Bohu. Protože jako základní kámen bere tvou důvěru v Boha. Nejde o to věřit v Boha, ale věřit Bohu. Že to, co je pro tebe dobré, ti dá v ten pravý čas.

A nemá smysl to chtít uspíšit nebo naopak ztrácet čas zbytečnými "vztahy" - chozením s někým jen proto, abys nebyl sám, abys nevypadal divně...  když víš, že to pro tebe není ten pravý.  Protože tím ubližuješ sobě i tomu druhému, a místo toho bys mohl dělat něco užitečnějšího pro sebe nebo pro druhé...