Už tradičně jezdíváme poslední červencový týden na tábor do Osové Bítýšky. Na tom není nic zvláštního. Letos nás však překvapila souhra "náhod", která náš narnijský tábor provázela.


 

  • Po 14 dnech úmorných veder se teplota začátkem tábora ustálila na přjemných 20-25ºC přes den a v noci na přijatelných 10-12ºC - takže žádné úpaly a spáleniny od slunce.
  • Tábořiště míváme vždycky zamluvené už dlouho předem. Těsně před táborem nám ovšem došlo, že na příští rok se náš termín naprosto kryje s Krakovem. A ejhle - jindy na 2 roky dopředu "vyprodaná" Bítýška má pro nás volný termín v srpnu.

 

 

  • V pondělí jsem měla sto chutí vytáhnout děti na odpolední hru do lesa nebo aspoň na louku za farou. Bráchovi se nelíbily šmouhy na obloze a radši hru nachystal jen po farské zahradě. Naštěstí.
    V půlce hry se skoro bez varování rozpršelo tak, jako by na nás z nebe lili kýble vody. Sotva jsme stačili zahnat děti do stodoly. Většina z nich už měla posbíraných dost indicií, aby šifru v suchu doluštili tam. Kdybychom šli do lesa, tak vylévme vodu z bot a jsme mokří tak, že by to šlo ždímat.
  • Kvůli stejnému dešti přesouváme táborák na další den. Ten večer pak nečekaně přijíždí na návštěvu otec František, takže posezení u ohně i večerní modlitba rázem získává jiný rozměr.

 

 

  • Jedna z vedoucích potřebovala zajet na jeden den domů za nemocnou babičkou. Kvůli železniční výluce by cestování měla dost zdlouhavé. Ten den nám ale rodiče dodatečně přivezli malého Ondru, takže naše vedoucí byla s nimi autem za hodinku hladce doma.
  • Řetězec událostí tím ovšem nekončí. Ještě před návratem do tábora se ozvali od včelařů, že pro ni mají včelí královny, co si je před půl rokem objednala. Kdyby právě nebyla doma, obratem by se našel jiný odběratel a ona by utřela... Takhle si je stihla vyzvednout a tím, že jela o autobus později, měla z Brna bez přestupů přímý spoj až do tábora.

 

 

  • Na celodenní výlet mělo ve středu podle předpovědi lít a lít. Ve skutečnosti však spadlo pár kapek ráno ještě před rozcvičkou. Pak nás celý den čekala nádherně polojasná obloha a příjemný větřík se staral, aby nám nebylo příliš horko. Až poslední 3 kilometry před koncem stopované se rozpršelo. Ještě jsme se dokonce stihli napást na ostružinách, než to spadlo.
  • Celý týden bylo po ránu dost chladno a leckdy i pod mrakem. Jen ve čtvrtek, na kdy byl v plánu lov Rípčípova fousu otužilosti, nás ráno vzbudilo sluníčko.

 

 

  • Kvůli pondělnímu dešti jsme přesouvali na čtvrtek i noční putování za Modrou hvězdou. Díky tomu jsme mohli putovat za úplňku a ještě to mnohem líp zapadlo do příběhu toho dne.
  • Při závěrečné hře bylo cílem získat 7 mečů pro záchranu Narnie. Podle biblického "první jsou poslední a poslední prvními" se to nejrychleji podařilo družině těch největších looserů, do nichž by to celý tábor nikdo neřekl. Zatímco družstvo, které se celý týden hřálo na výsluní, se doslova propadlo až na poslední místo.
    Všem se však nakonec podařilo získat i 7. meč a zlomit moc temnoty.

 

 

Zkrátka a dobře, ať se dělo, co se dělo, nahoře to měli dobře "ošéfované" :)