Když jsem před dvěma týdny odjížděla na expedici do Pobaltí, nevěděla jsem moc, co od toho čekat. Z celé výpravy jsem osobně znala jen otce Romana a Suí. S některými účastníky jsem se letmo setkala při jedné schůzce na Petrově a o dalších mi vyprávěl brácha, který byl předloni na expedici v Bulharsku.
Byla to moje první expedice, takže jsem neměla žádná konkrétní očekávání na průběh cesty, krajinu ani na lidi. O to větší pak bylo moje překvapení, jak dokonale se doplňovaly scénáře toho nejvyššího a Nejvyššího.
A každý den mě čekalo nějaké luxusní překvapení, milý dárek... nebo nová zkušenost s cizími kraji, či se sebou samotnou.
- Poznání, že večerní sprcha, postel a noc v teple je luxus, ne standard.
- Nádherná písčitá jezera s průzračně čistou vodou a borůvkový ráj v litevském parku Auštaitios.
- Žába fotomodelka, která s námi strávila odpoledne na molu u jezera, a rak v potoce.
- Ranní bouřka, která varovala hřměním tak dlouho dopředu, že jsme ještě za sucha stihli sbalit stany a naložit bagáž do mikrobusu, než začal ten liják.
- Milá a fundovaná průvodkyně Marika, která nás provedla Ludzou a ještě nás naučila lotyšskou písničku.
- Estonská mše s českými písničkami a anglickým kázáním od chorvatského kněze a vůbec příležitost být každý den na mši svaté.
- Estonská večeře v "jednom kotlíku" od sestřiček z Tartu a sladké perníčky.
- Otevřené dveře do jediné synagogy v Talinu a "šalina" cestou z parku Kateřiny Veliké, díky níž jsme nemusely pěšky ty 4 kilometry do centra.
- Nádherné počasí a hvězdné noci, západ slunce při nedělní mši u moře.
- Copy od Terky, táborák a ostružinová pastva v lotyšském Gauja parku.
- Čápi ráno u Hory křížů, kteří počkali, než si je vyfotím, a pak letěli "na snídani".
- Písečná pláž s mušličkami a medůzy v ledovém moři na Kurské kose.
A hlavně skvělá parta lidí, s nimiž jsem to všechno mohla sdílet.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.