Když jsem před dvěma týdny odjížděla na expedici do Pobaltí, nevěděla jsem moc, co od toho čekat. Z celé výpravy jsem osobně znala jen otce Romana a Suí. S některými účastníky jsem se letmo setkala při jedné schůzce na Petrově a o dalších mi vyprávěl brácha, který byl předloni na expedici v Bulharsku.

Byla to moje první expedice, takže jsem neměla žádná konkrétní očekávání na průběh cesty, krajinu ani na lidi. O to větší pak bylo moje překvapení, jak dokonale se doplňovaly scénáře toho nejvyššího a Nejvyššího.

A každý den mě čekalo nějaké luxusní překvapení, milý dárek... nebo nová zkušenost s cizími kraji, či se sebou samotnou.


 

  • Poznání, že večerní sprcha, postel a noc v teple je luxus, ne standard.

  • Nádherná písčitá jezera s průzračně čistou vodou a borůvkový ráj v litevském parku Auštaitios.

  • Žába fotomodelka, která s námi strávila odpoledne na molu u jezera, a rak v potoce.

  • Ranní bouřka, která varovala hřměním tak dlouho dopředu, že jsme ještě za sucha stihli sbalit stany a naložit bagáž do mikrobusu, než začal ten liják.






  • Milá a fundovaná průvodkyně Marika, která nás provedla Ludzou a ještě nás naučila lotyšskou písničku.

  • Estonská mše s českými písničkami a anglickým kázáním od chorvatského kněze a vůbec příležitost být každý den na mši svaté.






  • Estonská večeře v "jednom kotlíku" od sestřiček z Tartu a sladké perníčky.

  • Otevřené dveře do jediné synagogy v Talinu a "šalina" cestou z parku Kateřiny Veliké, díky níž jsme nemusely pěšky ty 4 kilometry do centra.

  • Nádherné počasí a hvězdné noci, západ slunce při nedělní mši u moře.






  • Copy od Terky, táborák a ostružinová pastva v lotyšském Gauja parku.

  • Čápi ráno u Hory křížů, kteří počkali, než si je vyfotím, a pak letěli "na snídani".

  • Písečná pláž s mušličkami a medůzy v ledovém moři na Kurské kose.



A hlavně skvělá parta lidí, s nimiž jsem to všechno mohla sdílet.