"Někoho milovat je jako nastěhovat se do domu. Zpočátku je člověk zamilovaný do novoty, každé ráno se pozastaví nad zázrakem, že je to skutečně jeho, jako by se strachoval, že k němu každou chvíli někdo vtrhne a oznámí: Došlo k obrovskému omylu, nikdy jste si neměl žít tak pěkně.

Během let ale oprýská fasáda, dřevo se tu a tam rozklíží. A člověk svůj dům nemiluje pro jeho dokonalost, ale právě proto, že dokonalý vůbec není. Naučí se znát všechny rohy a zákoutí. Jak udělat, aby mu nezamrzl klíč v zámku. Která prkna v podlaze se prohnou, když se na ně postaví, a jak otevřít dveře od skříně, aby neskřípaly. Všechna tahle malá tajemství totiž dělají domov."

z knihy Frederika Backmana Muž jménem Ove

 

Celá knížka stojí za přečtení - vypráví o zatrpklém postarším pedantovi, kterého poslali po víc jak třiceti letech práce na penzi, a protože mu krátce před tím zemřela milovaná manželka, nerudný Ove ztratí naprosto chuť žít... Do sousedství se přistěhuje rodinka s dvěma malými dětmi, které naprosto bezprostředně vpadnou do jeho usedlého života. Postupně vyplouvá na povrch, proč Ove tak lpí na svých zásadách a jak s ním vlastně jeho Sonja mohla celý život vydržet.

 

Výsledek obrázku pro muž jménem ove

 

Pokud máte rádi severský román s drsnou ironií a kapkou černého humoru, doporučuji :)