K branám arboreta se klikatí fronta jako had. Tolik lidí přilákala výstava motýlů? Vyhříváme se v paprscích podvečerního slunce a řada čekajících před námi se rychle posouvá ke vstupním dveřím. Za chvíli se i my ocitneme mezi orchidejemi všech barev, tvarů a překvapivě i vůní.

Pod girlandami květů se na stěnách ukrývají terária plná... švábů! Ano, čtete dobře. Pomyslím si, že kdyby na všech reklamních poutačích psali místo o výstavě motýlů a orchidejí o švábech, jistě by se fronta netáhla až na ulici.

 

 

Proplétáme se tropickou nádherou po schodech nahoru a pak najednou přes korálkový závěs vcházíme do skleníku, kde si přímo nad našimi hlavami poletují velcí pestrobarevní motýli. Usedají do misky s nakrájeným ovocem nebo na drátěnky napuštěné sladkou vodou. Vypadá to, že se nás vůbec nebojí, a klidně pózují na stoncích orchidejí i na kouscích banánu či pomeranče.

 

 

 

Ve vitríně za sklem odpočívají zakuklené larvy, z nichž každé ráno vylétají noví a noví motýli. V dalším skleníku objevujeme drobné orchidejové kvítky a akvarijní rybičky.

 

 

 

 

Když vycházíme ven, na obloze už se objevují červánky. Zapadá slunce. Mezi holými stromy se prohánějí bažanti, skalka se bělá trsy sněženek, v trávě se modrají první jarní irisy. 

 

 

Najednou se kolem cosi rychle prosmýkne po dlažbě. Myš! Malinkatá myška peláší, jen se jí nožičky kmitají.

 

Stmívá se...

 foto @lukashala