Ač většina mých kamarádek už má děti a s některými z těch robátek jsem se potkávala od jejich nejútlejšího věku, až do narození našeho Slůněte jsem netušila, co všechno takové čerstvě vylíhnuté mládě umí. Moje obavy, že prvního půl roku dítě jen brečí, jí, spí a vyrábí do plínky a jinak je s ním docela nuda, se ukázaly jako naprosto liché. Jste-li rodiči, možná jste se svými potomky zažili podobné překvapení.

 

  • Není mu ani měsíc a dělá v bdělosti i ze spaní ty nejrozličnější ksichtíky.
  • Místo aby v klidu leželo a koukalo, vytrvale v peřince "běhá".
  • Když na něho vypláznete jazyk, hbitě to po vás zopakuje.

 

 

O nějaký ten týden později:

  • Miluje záložky z knížek a dokáže si s nimi dlouho hrát, aniž by je žužlalo.
  • Zbožňuje cedulky s údaji o praní; těm jeho pusa neodolá.
  • Dává "štípanou" pusu.
  • Jen co mu narostly zuby, pomáhá si s nimi, když někam šplhá.
  • V tátově pracovně ho nejvíc zajímají činky a hadice od vysavače na bazén.
  • V ložnici neomylně míří ke květináčům do hlíny a v předsíni prozkoumat boty.
  • Morčatům krade napaječku a kouká na ně místo televize.
  • Zajímá ho pes, ale místo tlamy s tesáky se bojí jeho ocasu.
  • "Krade" bryndák z radiátoru a leští s ním podlahu, takže mu byl přidělen vlastní hadr na úklid.
  • Když je spokojené, brebentí si pro sebe "ta-ta-ta"; když něco potřebuje, ozývá se "mam-mam-mam", případně naléhavější "mami-mami-mami".

 

Každým dnem by se na seznam daly připsat další a další události. 

 

Každé dítě je originál;  i několikanásobní rodiče mají nepochybně stále co objevovat.