Není to tak dávno, kdy mateřská dovolená opravdu připomínala dovolenou. Slůně se kojilo dvakrát za noc, a kde ho člověk položil, tam ho našel. Někdy během léta a podzimu se z povaleče stal nejprve plazič a čtvernožec a krátce poté i šplhavec; a bylo po idyle.


Samozřejmě přišla i pozitiva v podobě jiné stravy než tekuté. Vystresovaná prvomatka přestala považovat rýmu za smrtelnou nemoc a neděsila se každého kýchnutí. O to víc se však začala hrozit pádů.

Nejprve byl pokořen gauč a manželská postel s nočními stolky. Někdy mezi tím malý dobyvatel začal lézt do schodů. Když se po několika týdnech naučil bezpečně pozpátku slézat, velmi se nám ulevilo. 

Pak objevil skříňky v obyváku, okno do kuchyně a peřináč, židličku od klavíru a konferenční stolek. Nejen, že se vyškrábe nahoru, aby si tam sedl, ale má-li se o co opřít, stoupne si, aby dosáhl ještě dál. Je velká zásluha andělů strážných, že všechny pády zatím bezpečně ztlumila jejich křídla. Ale práci bych s nimi neměnila.

Nedávno jsme museli z kuchyně definitivně vyhostit dětský stoleček poté, co si ho Slůně přestěhovalo ke sporáku a jedním hmátnutím zapnulo na varné desce dětskou pojistku, o níž jsme do té doby netušili, že tam vůbec je. Naštěstí už bylo uvařeno a teplé hrnce stály mimo dosah dětských ruček. Sporák však zůstal mimo provoz až do večera, než Luki našel návod a v něm příslušnou kolonku o dětské pojistce.

Dejte Slůněti hračky a zabavte ho, nabízí se rada přímo učebnicová. Slůně však nejraději "pracuje" jako dospělí, a tak auta i buldozer netknutě parkují na dopravním koberci a mezi vším šplháním do výšek Slůně luxuje, zametá, vytírá, kramaří v kredenci a nejraději ze všeho zapojuje spotřebiče a nabíječky do zaslepených zásuvek. Teda ještě raději bouchá do klávesnice (chci říct píše všemi deseti jako táta), ale tuto práci mu dopřáváme spíš jen výjimečně.

Vím, měla bych být vděčná za zdravé a chytré dítě. Co by za to mnozí manželé dali... Ale občas bych ho s chutí přetrhla jako hada. A vůbec si nedokážu představit, že by měl mít sourozence.

Proto se s obdivem skláním před rodiči, kteří při zachování tělesného i duševního zdraví dokázali s láskou vychovat více sourozenců, a doufám, že i mně se v pravý čas dostane těchto superschopností.