Slůně před časem dostalo novou, větší postel jen s nízkou ohrádkou, aby se v noci neskulilo dolů, a hned každé návštěvě hrdě ukazovalo a hlásilo "táta" - že táta složil novou postýlku. Čas od času si vyžádalo aku-vrtačku do ložnice a pečlivě montovalo všechny šrouby.
Přes všechnu hrdost na nové místo na spaní má však Slůně potřebu několikrát za noc přelézt zábradlí a ujistit se, že jsme z našeho letiště nezmizeli. Tedy hlavně táta... "To máte z toho, že jste si ho jako malého naučili spávat u vás v posteli," nezdrží se občas někdo nevyžádaného komentáře k době, kdy po nočním nakojení opravdu nebylo možné Slůně přestěhovat a položit jinam, aniž by se vzbudilo.
A tak mi udělalo velikou radost, když se ke mně konečně dostala knížka S láskou o dětském spánku, která ukazuje, že naše Slůně se svou citovou potřebou i nočního fyzického kontaktu vůbec není "porouchané" a rozmazlené. Že naopak moderní západní euro-americká společnost leckdy klade na batolata a jejich rodiče nepřiměřeně náročné požadavky na samostatný a nepřerušovaný dětský spánek v zájmu plného pracovního výkonu rodičů.
Velmi mě pobavila kapitola, v níž autorka poukazuje na absurditu některých rad, jak naučit dítě spát samostatně, když je přepsala jako návod pro manžela:
- Partner má spát celou noc. Pokud se v noci probudí a chce se přitulit, ignorujte ho.
- V noci se má spát, vztah si můžete budovat i přes den. Ale s dotekem to ani přes den moc nepřehánějte, abyste ho nerozmazlily.
- Důležité je, aby hned od začátku vašeho společného života měl každý svoji vlastní oddělenou postel. Partner vás tak nebude cítit a dožadovat se v noci přitulení. Pokud se vás přesto večer nemůže nabažit, přestěhujte ho do vedlejší místnosti. Bude to tak lepší pro oba dva.
- Někdy se stává, že uděláme chybu a naučíme svého partnera na společné usínání v náruči. Tato negativní asociace spojená se spánkem může narušit váš klidný noční spánek. Musíte ho to odnaučit.
- Pokud se dovolává partner vaší přítomnosti, vysvětlete mu, že je večer a večer se spí a že případně přes den ho obejmete.
- Někdy je potřeba z místnosti odejít a nechat ho samotného. Pokud fňuká, že je mu smutno, a touží usínat ve vaší náruči, ignorujte ho a přestane.
- Pokud se bojíte, že by úplná ignorace nějak narušila váš vztah nebo jeho psychiku, můžete využít jemnější metodu. Takzvané kontrolované usínání. Kontrolujte ho v ložnici vždy po pár minutách, pokud je smutný, řekněte mu, že je vše v pořádku, a odejděte. V žádném případě se ho ale nedotýkejte. Jinak ho nenaučíte, aby vás večer a v noci neobtěžoval dotýkáním a mazlením.
- Hlavně si ho k sobě neberte do postele, stane se na vás příliš závislým.
Věřím, že možná existují děti, které se po večerním nakrmení bez protestů nechají odložit do své postýlky, v níž od jistého věku bez potíží prospinkají celou noc. Naše Slůně k nim však nepatřilo a nepatří. Jsem vděčná za tuto knížku, která mi potvrdila, že to, co jsme intuitivně a leckdy proti proudu a názoru okolí celý Slůněcí život dělali, není žádné zbytečné rozmazlování, ale naopak cenný dar pro jeho citovou pohodu i tělesné zdraví.
A jsem velmi zvědavá, jaké potřeby v tomto směru bude mít mladší Sloní sourozenec a jak se podaří, aby nás naše ministádečko Slůňat neušlapalo svými "tuleními" potřebami. Protože i rodiče občas potřebují v noci "nerušeně" spát :))
Komentáře
@Mony https://merunka.signaly.cz/1908/detska-vyziva
@An09, @Clara, @Meruňka - díky :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.