...koukat, jak letí husy

...na kočku za plotem

...na zajíce, jak kličkují po zasněženém poli

...na ondatry, jak se sluní na kamenech v potoce

...na kačeny a labutě u rybníka

...jak veverce vlají uši ve větru

...jak vrána louská vlašský ořech

...jak kosice zobe bobule z břečťanu

...jak se lesknou stromy postříbřené ledem

...a kolik vagónů má projíždějící vlak

 

Někdo je odsouzen na doživotí, někdo ke dvěma vycházkám do přírody denně. To je tak, když malé Slůně umí spát přes den jen za jízdy v kočáře nebo u mámy v náruči a když starší Slůně chce pořád chodit "pááá" a vidět "wlak" nebo "čiči". Ještě že tohle všechno máme v katastru obce.

 

 

Předevčírem zrána volám na starší Slůně, ať se podívá z okna, že na obloze uvidí pomeranč. A dneska ráno ještě v posteli ukazoval z okna a mlaskal. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že čeká na východ slunce... 

 

 

Je libo pomeranč?