Malý zázrak prvního adventního dne

Před více jak dvěma lety jsem po jedné kolegyni "zdědila" školní časopis. Tedy, abych byla přesná, vyrábí si ho sami studenti a já jsem jejich "styčný důstojník" pro jednání s vedením školy a s učitelským sborem. Nejsem jejich cenzor, ale jak stojí…


S láskou se nehazarduje

Nedávno jsem na jednom blogu pro ženy objevila pět obyčejných, jednoduchých rad pro usnadnění (patrnerské) komunikace. Přišly mi tak průzračně jednoduché a použitelné pro většinu mezilidských vztahů, že se o ně chci podělit. Když něco nevíš, zeptej…


Tucet a jeden dárek z Pobaltí

Když jsem před dvěma týdny odjížděla na expedici do Pobaltí, nevěděla jsem moc, co od toho čekat. Z celé výpravy jsem osobně znala jen otce Romana a Suí. S některými účastníky jsem se letmo setkala při jedné schůzce na Petrově a o dalších mi…


Jak to nahoře měli pod kontrolou

Už tradičně jezdíváme poslední červencový týden na tábor do Osové Bítýšky. Na tom není nic zvláštního. Letos nás však překvapila souhra "náhod", která náš narnijský tábor provázela.


Dvojí tvář lenosti

Podle názvu jsem tuto knihu znala už dávno. Koncem června jsem cosi hledala ve farní knihovně a výše zmíněnou knížku tam právě někdo vracel. Tak jsem si ji zrovna vypůjčila - jako vhodnou tematickou četbu, když se mi v letních vedrech OPRAVDU nebude…


Modlitba za prázdniny

Jako lidé věřící se modlíme za mnoho důležitých a potřebných věcí. Není zřejmě člověka, který by se nemodlil za zdraví nebo úspěch v zaměstnání. Mnohým leží na srdci štěstí jejich rodiny, či vyřešení nějakého vážného problému. Nebude však mnoho těch…


O psích granulích a čokoládovém dortu

Gaudeámus igitur, pěje školní sbor z plných plic a já koukám z jedné tváře maturantů na druhou. Někteří se tváří smrtelně vážně, jiní se na mě povzbudivě usmívají. Můj oblíbený "lajdák" ze všech nejvíc. Před chvílí se totiž upřímně vyděsil, když…


Z nočního rozjezdu

Lehce se jí pletou nohy, on jí pomáhá nastoupit a jemně ji usazuje vedle sebe na sedadlo. Dívka si mu v zápětí skoro samozřejmě opře hlavu o rameno. On ji beze slova obejme, aby se jí sedělo pohodlněji, a občas ji konejšivě pohladí po paži. Když se…


Maturitní paradoxy aneb Diagnóza: třídnictví

Když se mě včera odpoledne kolega zeptal, kolik mám dětí, automaticky ze mě vystřelilo že třicet - k velkému pobavení mých studentů, kteří už se shromažďovali na slavnostní zakončení maturit. Musela bych to brát nejmíň po čtyřčatech a prý na to…


Z deníčku třídní učitelky

Včera mě fakt dostali. Od minulého čtvrtka, kdy se uzavíraly známky a absence, jsem jich ve škole neviděla pohromadě víc jak dvanáct. Když jsem vešla do třídy s posledním předmaturitním vysvědčením, které se obvykle moc neřeší, zůstala jsem koukat.…