Prázdniny se dávno přehouply přes polovinu a musím konstatovat, že zatím byly docela hustý. Už květen i červen byl docela nadupanej na různý akce. Ve školce toho byla spousta - výlet, dopravní den, dětský den v duchu cirkusu a pak karneval, sportovní odpoledne ke dni tatínků, divadlo, loučení s předškoláky,... K tomu nějaký resty do školy, abych měla všechny zápočty a kolokvia za tento semestr. Mezi tím intenzivní přípravava na šlapanický farní den, který se konal stejný víkend, jako měla svatbu má nejlepší kamarádka. Prostě jsem byla ukázkový případ toho, jak se sedí jedním zadkem na dvou až třech židlích ;) Ale všechno se stihlo, všechno se vydařilo ještě líp, než jsem čekala.

Taky se pořádně rozjelo chystání vody - Vltavy a tábora. Návrhy na vodácký trička, chystání Osadníků, Lodní deníky... Měla jsem pocit, že od května jsem byla každých 14 dní (a někdy třeba i dvakrát za týden) na kole v Moutnicích - 15km tam, často hned po práci, a večer zase 15km zpět. Ale to si nestěžuju, vůbec ne, právě naopak... Třeba mejdan v maskách s Piškoty patřil mezi mé nejhezčí červnové večery, i když jsem věděla, že ráno budu brzo vstávat a povalím na kole zpět - právě té soboty se totiž vdávala další z mých kamarádek. No prostě když jsem 30. června odpoledne po miniporadě nad Lodním deníkem vyprovodila Báru a Janicka i s vytištěným prvním exemplářem deníku (mimochodem jsem byla moc ráda, že se do toho Janick pustil a taky že přijel on za mnou a nemusela jsem celá vyšílená já tam), zjistila jsem, že jsem za celý ten školní rok jak solidně vyždímanej hadr. Další dva dny jsem s velkou chutí prospala. V klidu, bez křiku školkáčků, bez vstávání na ráno do práce...

První týden prázdnin byl pryč a přišla VODAAAA! VLTAVÁÁÁ! Od loňska slibovaná, vytoužená, vydařená, jak jsem napsala už zde. Bylo to úžasný. S lidma, který mám ráda, na vodě, v přírodě, večer táboráky, hvězdy na obloze... Počasí vyšlo tak nádherně, že nás to sluníčko koncem plavby docela zmohlo...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pak na týden do práce - pardon, do školky, mezi tím doma důkladný úklid po výměně topení v celým domě (já jsem stihla uklidit jen naše patro, přízemí uklízela chudák maminka ještě během dalšího týdne) a pak TÁBOR! Jeden z nejhezčích, co jsem zažila. Děcka byly v pohodě, proti školce příjemně samostatný ;) a poslouchaly víc, než jsem čekala, a hlavně je ty naše hry BAVILY!!! To je příjemný zadostiučinění po těch všech přípravách. Navíc se letos všichni praktikanti a vedoucí překonávali - byli samostatní, nechyběla jim iniciativa, moc hezky se starali o děcka. Na celodenním výletě se nikdo neztratil, nikdo nesletěl z lana, vyšla závěrečná hra... Počasí bylo sice trochu deštivé, ale to ani nevadilo, lepší než ty velký vedra. A děckám, když se neřekne, že je škaredě, tak to ani nepoznají. Jim je to jedno - hlavně když jsou spolu a když dělají něco, co je baví...

 

 

 

Po táboře jsem opět dva dny více méně prospala, teda kromě jídla, nedělní mše a volejbalu. V dalších dnech jsem stihla pokec se Zdenou, s Janou z Plzně, pak jsem dokončovala ještě nějaký věci do tisku na CSA.

A BESKYDY! Dovolená! Prostřední Bečva. Rožnovský skanzen s krásným jarmarkem, prošli jsme všechny tři okruhy, bylo to moc fajn. V pondělí na borůvky do lesa, a pak jsem to prostě nevydržela, když vím, že Bára s Janickem jsou za kopcem, abych se za nima nešla podívat. Další den Radhošť a Pustevny, krásná cesta dolů - ostružiny, borůvky, vůně jehličí a lesa... až jsme z toho sešli ze značky, ale zase jsme se za chvíli našli. Ve středu přehrada v Horní Bečvě, ve čtvrtek znova Pustevny a hlavně pěšky sešup dolů do lanového centra. Na 2,5km převýšení 400m. A pak bezva lanové centrum stylově nazvané Tarzánie - nejlepší, co jsem zatím zažila. Zpátky na Pustevny lanovkou, potom vzhůru dolů do Bečvy. Zase jsme cestou na chvíli ztratili modrou značku, ale zato jsme objevili bezva borůvkoviště. Večer táborák s pečenýma jabkama. V pátek ráno ještě přes rozkvetlou louku plnou kobylek do našeho borůvkoviště, odpoledne Rožnov a večer už CSA Kroměříž. Do půlnoci jsem překreslovala "Kroměřízky". Kdo neví, doufám ještě dneska večer v Kroměříži uvidí... Taaak a už musím končit, protože budem vydávat mimořádné tiskové prohlášení... ;)