Od minulého týdne jsou Slůňata doma ze školky, protože kašel a rýma. V listopadu nic nového pod sluncem. Na jednu stranu je fajn povalovat se ráno déle v posteli a při snídani pozorovat z okna, jak čistící auto smetá z chodníku listí. Na druhou stranu takové nachlazení v domácí léčbě může přijít docela draho. Třeba útrata za dnešek:

Dopoledne si Slůňata pod klavírem postavila pec. Nešťastnou náhodou při tom dosloužila plastová kuchyňská odměrka. 

Do oběda ještě Slůňata stačila někde zašantročit mašlovačku, a kde stopili škrabku na brambory, to bych taky ráda věděla. (A to pomlčím o porouchaném kráječi na vajíčka, na němž minulý týden v nestřežené chvíli mladší Slůně zkoušelo krájet špunty.) V domácích potřebách už by nám jako pravidelným zákazníkům mohli vystavit věrnostní kartu.

Drahá rýmo a kašli, koukejte se co nejdřív vystěhovat. Už nám začínáte lézt do peněz… ;)