Rybník doslova na každém kroku, potůčky a studánky, louky plné kopretin, skály a lesy vonící pryskyřicí, hejna vlaštovek a v mokřadu čápi. Divoká krajina a mezi tím malebné vesničky.

Bydlíme na statku v konírně přebudované na selské apartmány. Domácí obhospodařují koně, menší stádo ovcí, rybník s kapry a přilehlé polnosti. Naše raubíře ale ze všeho nejvíc fascinuje traktůrek a nejrůznější sekačky na trávu uskladněné ve stodole, zejména ta na “oslí pohon”.

V sobotu jsme prošmejdili Landštejn od hradního příkopu až po věže. Shodou okolností byl otevřený i nedaleký kostelík s románskými freskami. 

Nedělní mši prožijeme v Kostelním Vydří, poté zamíříme do Dačic. Fotíme se s kostkou cukru a nevynecháme ani kostelní věž. Po odpolední siestě děláme ještě malou procházku ke Stříbrné a k Mechové studánce. 

V pondělí vyrážíme na nedalekou rozhlednu u Jakuba. Slůňata jsou nadšená z pohádkového hradiska kolem. Paseme na lesních jahůdkách a Luki nasbírá plný koš hřibů. Odpoledne zkoušíme ve vedlejší obci hamr, ale pila je “pro nemoc mimo provoz”, a kozí farmu, z níž se vyklube polorozpadlé JZD se stádem bělounkých koz a kůzlat a tří štíhlých, ale neskutečně zaprasených a smradlavých prasátek.

Úterý patří Telči. Projdeme se po náměstí podloubím, posvačíme v zámeckém parku, smlsneme si zmrzlinu s výhledem na rybník a pak v  horním koutě náměstí objevíme v Telčském domě něco úžasného - sklepení s drakem, skřítky a divoženkami, dvě podlaží plné vláčků, co se dají pustit, a funkční autodráhu přes celou místnost. Mladší Slůně má hned jasno, co si bude přát k narozeninám.

Ve středu si dopřejeme odpočinek - Slůňata bedlivě pozorují traktor s nakladačem, jak skládá balíky sena do stodoly. Za ohradou s koněm objevíme doslova plantáž na bio zeleninu, velký sad a u lesa rybník a sádky. Na dotaz, v kolika lidech to všechno obhospodařují, se dozvídám, že sami. Navečer dojde i na slibovanou vyjížďku. Z koňského hřbetu jsou výhledy po okolí ještě mnohem krásnější…

Ve čtvrtek cestou do Slavonic zastavíme na chvíli v zoo koutku s domácími zvířaty - různé druhy drůbeže i holubi a pávi, králíci, kozí akrobatky, oslík, několik prasnic, malinká selátka a táta kanec, co má i “žuby”. Nakonec se z toho vyklube hodinová přestávka s lanovými průlezkami; starší Slůně stihne i partii šachů s tátou.

Ve Slavonicích prošmejdíme na náměstí renesanční podloubí, nevynecháme ani kamennou věž s výhledem na město i okolní lesy (kolikátou už tento týden?) a dopoledne završíme chutným obědem. Pak už nás čeká jen dvouhodinová cesta domů. Slůňata klidně podřimují, provoz houstne až před Brnem, a tak mi už doma vrní první naplněná pračka a Slůňata líčí babičce a dědovi čerstvé zážitky z Kanady…